Město podle Švédové připravuje žádost o peníze, které chce získat na opravu komunikací od ministerstva dopravy. Zhruba třetinu škod velká voda způsobila na cyklostezkách vedoucích z Berouna do Králova Dvora, Nižboru nebo na Srbsko, které jsou nyní neprůjezdné. "Cyklostezky byly poškozeny celkově. Nejen, že voda odnesla povrch, ale vymlela i podkladové vrstvy a pryč byl i mobiliář," uvedla Švédová.
Rozvodněná řeka odnesla také dřevěné můstky nebo poničila lávky. Další škody, které by mohly být uhrazeny z peněz ministerstva, budou na místních komunikacích nebo poškozené lávce u nádraží.
Do konce týdne by chtěl mít Beroun podle Švédové vyplněné také podklady s vyčíslením škod pro Středočeský kraj. Zjišťují se škody na soukromém i obecním majetku. Podle mluvčí tam bude patřit například poničený kemp nebo budova obchodní akademie. Velké škody prý budou i u soukromých objektů. "Nakonec se to vyšplhá a budeme na několika stech milionech korun," podotkla Švédová. Úplně první odhady prý mluvily o škodách za 400 milionů korun. "Tam to asi nedosáhne, ale 200 až 300 milionů to může být, ale v tuto chvíli to přesně nevíme," dodala Švédová.
Město se postupně uklízí a dnes odpoledne by měly z ulic mizet pytle s pískem, které tam byly pro jistotu kvůli případnému zvýšení hladiny Litavky a Berounky. Ve městě platí opatrnost kvůli možnému pádu podmáčených stromů. Pitná voda nebyla při povodních ohrožena.
Beroun zasáhly i povodně v roce 2002, kdy způsobily škody za více než 330 milionů korun. Řeka tehdy podle pamětníků vystoupala téměř devět metrů vysoko a poškodila historický střed města, náměstí, radnici a další budovy.
Rozsah současné povodně byl v Berouně o něco menší než před 11 lety. Podle dřívějšího vyjádření místostarosty Patrika Brodana mimo jiné pomohly rozestavěné protipovodňové bariéry, jejichž výstavba začala na konci loňského roku. "Hrály svojí roli a nepřibylo krizových 20 centimetrů, které by posunuly vodu do města," řekl ČTK minulý týden Brodan.
zdroj: ČTK